se nacházejí na Chebsku, Děčínsku, Českolipsku, Litoměřicku a Liberecku. Hospodaří ve vyšších nadmořských výškách a v chráněných krajinných oblastech. I z tohoto důvodu se farmáři orientují na zemědělskou výrobu šetrnou k přírodě a produkci zdravých bio potravin.
Počátky projektu bio farem spadají do roku 1996. Hned od začátku se farmáři spojili a zaměřili na vytvoření produkční vertikály od orné půdy, luk a pastvin až po zpracování a naplnili tak doslova koncept „od vidlí po vidličku“. Vedle hovězího masa produkují naše bio farmy také kuřecí a jehněčí maso.
Na našich biofarmách jsou při přísném zachování všech zásad welfare chována pro produkci masa kuřata, ovce a speciální masná plemena skotu (angus, charolais, limousine a wagyu). Jejich základní charakteristikou je vyšší odolnost vůči nepřízni počasí a vyšší kvalita masa.
Telata se rodí v lednu až březnu. První dva měsíce sají pouze mléko od krav. Na jaře odchází na pastvu, kde se začínají také pást. Tele zůstává s krávou až do pozdního podzimu. Po celou tuto dobu se tele živí mlékem a pastvou. Pastevní porost se zastoupením trav, jetelů a lučních bylin představuje ideální zdroj výživy. Díky této přirozené stravě dosahuje tele přírůstku přes 1 kg denně. Býci a jalovice proto po skončení pastevního období v listopadu váží až 300 kg.
Pastva je nejpřirozenějším způsobem chovu. Pohyb na čerstvém vzduchu a slunci má blahodárný vliv na zdraví zvířat. Před zimním obdobím odchází dobytek z pastvin do zimovišť o rozloze 10–15 ha, kde má dostatečnou zásobu sena, slámy a senáže a především nezamrzající zdroj vody. Dobytek má volnost a může využít i přístřeší.
Naše bio kuřata jsou chována tradičním způsobem. Hned po vylíhnutí potřebují stabilní vyšší teplotu prostředí, protože čerstvě vylíhnutá kuřátka ještě nemají vyvinutou termoregulaci. Po pár týdnech však už mají k dispozici venkovní výběhy, žijí na čerstvém vzduchu a mají dostatek volného prostoru. Kuřátka rostou přirozeně a téměř třikrát déle, než ta chovaná v běžných velkochovech.
Jehňátka se většinou rodí v chráněných hluboce vystlaných stájích, kde mají k dispozici samostatný box. Velmi brzy po narození se jehňata staví na nohy a reflexívně vyhledávají vemeno bahnice. Hned od druhého týdne věku si jehňata začínají navykat na příjem pastvy, ale i přesto je mateřské mléko základem jejich krmné dávky. Naše jehňátka mají mateřské mléko k dispozici až do přirozeného odstavu a nejsou tak stresována předčasným odebráním od matky. Hned, jak přírodní podmínky dovolí a jehňátko je připravené, je vypuštěné na volnou pastvu, kde má k dispozici kromě pastevního porostu i seno a jadrné směsi v bio kvalitě.
má velký přínos pro ekosystém v dané lokalitě. I proto se daří do naší krajiny vrátit celosvětově ohrožené druhy jako je chřástal polní a další zástupce ptačí říše. Naši farmáři se také podílí na hlášení výskytu jeřábů, ledňáčků, orlů mořských a černých čápů, čímž pomáhají jejich monitorování a následné ochraně.
Dalším důležitým krokem k ochraně životního prostředí je citlivé obhospodařování luk. Dochází ke zvyšování tolik důležité biodiverzity (druhové různorodosti) rostlin na loukách a pastvinách. Ponecháváním neposečených pásů v šíři 6 až 12 metrů jsou vytvořeny podmínky pro přežití všech vývojových stádií motýlů a ostatních bezobratlých, kteří jsou závislí na existenci vzrostlé travní vegetace.
Šetrný způsob hospodaření na našich farmách prokazatelně přispívá také k ochraně a zlepšování kvality podzemních vod. Právě dobře ošetřené louky a pastviny zamezují intenzivním vstupům dusičnanům a současně erozi půdy a připívají tak ke zlepšení našeho životního prostředí.
